Velikonoce 2009 v katedrále Svatého Ducha

Velikonoce jsou pro křesťany bezesporu vrcholem roku. Církevní kalendář tzv. Svatého týdne připomíná jednu klíčovou událost za druhou; věřící oslavují Boží činy, které Bůh vykonal pro člověka - umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Na Květnou neděli (letos 5.4.) se světí ratolesti (palmové, jívové, ...) na připomínku Ježíšova slavného vjezdu do Jeruzaléma, kdy jej lid provolal za krále. V pondělí, úterý a středu Svatého týdne vrcholí postní usebrání v střídmosti, modlitbě a dobrých skutcích a k uvědomění vin, kterými člověk zrazuje Boha, je předkládána událost Jidášovy zrady. Zelený čtvrtek (9.4.) je dnem připomínky poslední večeře, kterou slavil Ježíš s apoštoly a při které ustanovil svátost kněžství a eucharistie (tedy svátost Ježíšova Těla a Krve). Dopoledne se proto setkávají všichni kněží diecéze se svým biskupem a světí se posvátné oleje, tato bohoslužba se nazývá Missa chrismatis. Večer se pak slaví mše svatá se symbolickým mytím nohou učedníkům (připomínka Ježíšovy pokory), přijímáním pod obojí způsobou (chleba a vína) a vzpomínkou na Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě. Utichají zvony a hudební nástroje. Velký pátek (10.4.) je dnem přísného postu a připomínky Ježíšovy křížové cesty a ukřižování. Neslaví se mše svatá a konají se obřady uctívání kříže. Podobně jako na Květnou neděli ze zpívá zpráva z evangelia o Ježíšově smrti (tzv. pašije). Bílá sobota (11.4.) je dnem Ježíšova přebývání v hrobě. Večer po setmění se už slaví předvečer (vigilie) nedělní slavnosti Zmrtvýchvstání Páně - Božího hodu velikonočního. Při této mši svaté se světí oheň a svíce (paškál), čtou se biblické pasáže o dějinách vykoupení, rozeznívají se zvony a hudba, světí se voda a uděluje se svátost křtu čekatelům (katechumenům); je to největší a nejslavnostnější obřad v roce. O nedělí Zmrtvýchvstání Páně (12.4.) se slaví mše svaté v radostném duchu, připomíná se nejdůležitější událost křesťanské víry, kdy mrtvý Ježíš vstal z hrobu k novému životu a tím zničil hřích a smrt. Tento den je natolik zásadní, že se slaví celých osm dní (velikonoční oktáv), charakteristickou součástí obřadů je zpěv Aleluja. Na pondělí velikonoční (13.4.) se připomíná, ostatně jako po celou velikonoční dobu), setkání zmrtvýchvstalého Ježíše s jeho učedníky.

V katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové se konají hlavní bohoslužby Svatého týdne takto (předsedat jim bude biskup Dominik Duka):

5.4. Květná neděle
9.30 - mše svatá se svěcením ratolestí, průvodem a pašijemi (začátek v sousední kapli sv. Klimenta)

9.4. Zelený čtvrtek
9.30 - Missa chrismatis, mše svatá všech kněží diecéze se svěcením olejů
18.30 - mše svatá na památku Večeře Páně

10.4. Velký pátek
18.00 - památka Umučení Páně, obřady uctívání kříže s pašijemi

11.4. Bílá sobota
20.00 - vigilie slavnosti Zmrtvýchvstání Páně, mše svatá se svěcením světla, udílením křtu atd.

12.4. Boží hod velikonoční, slavnost Zmrtvýchvstání Páně
9.30 - hlavní slavnostní mše svatá

Podrobný rozpis bohoslužeb v Hradci Králové je v příloze, velikonoční bohoslužby v královéhradecké diecézi jsou uvedeny zde.

Ing. Vojtěch Macek, biskupský sekretář