Čtvrtek po 1. neděli adventní

Úryvek z Bible

(Mt 7,21.24-27)

Ježíš řekl svým učedníkům: „Ne každý, kdo mi říká: »Pane, Pane!«, vejde do nebeského království, ale ten, kdo plní vůli mého nebeského Otce. Každý tedy, kdo tato má slova slyší a podle nich jedná, podobá se rozvážnému muži, který si postavil dům na skále. Spadl déšť a přivalila se povodeň, přihnala se vichřice a obořila se na ten dům – ale nezřítil se, protože měl základy na skále. Každý však, kdo tato má slova slyší, ale podle nich nejedná, podobá se pošetilému muži, který si postavil dům na písku. Spadl déšť, přivalila se povodeň, přihnala se vichřice a obořila se na ten dům – i zřítil se a jeho pád byl veliký.“

Zamyšlení

Pracuji na Klinice nemocí kožních a pohlavních ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Za tuto práci jsem velmi vděčná a Bohu za ni děkuji.

Ráda bych poukázala zvláště na dva momenty, kdy si mnohem více Boží přítomnost při své práci uvědomuji.

První z těchto momentů jsou okamžiky, chvíle, kdy se i v našem oboru setkávám se závažnými diagnózami. Nejprve jde o onkologická onemocnění, zvláště melanom. Při práci v poradně, kterou navštěvují pacienti s melanomem, někdy zažívám obtížné chvíle a celou situaci odevzdávám do Božích rukou. Jde zvláště o mladé pacienty s pokročilou diagnózou melanomu. V poslední době to byla například mladá maminka, jejíž onemocnění trvalo dva roky, dále mladá dívka, která plánovala rodinu… Dalšími pacienty, kteří mě více vedou k zamyšlení, jsou lidé bez domova, kteří také u nás bývají ošetřováni s různými kožními problémy; i u těchto pacientů si mnohem více uvědomuji, že jsou milovanými Božími dětmi. Jsou to chvíle, kdy je potřeba být profesionální, což není jednoduché. I přes tyto těžké okamžiky mám radost, když vidím, že jsem někomu mohla pomoci.

Druhým momentem, kdy si při své práci uvědomuji Boží přítomnost, je možnost poznávat Boží dokonalost v lidském stvoření při vědecké práci v oblasti imunologie. Složité, ale při tom dokonalé mechanismy lidského těla mě vedou k úžasu nad lidským stvořením.

Jsem ráda, že všechny tyto okamžiky smutku, radosti a úžasu, ale i běžných pracovních starostí a životních složitých cest mohu Bohu odevzdat v kapli, která je ve Fakultní nemocnici a ve které bývají mše svaté. Tak, abych stavěla na skále…

(Autor zamyšlení: Jarmila Čelakovská )

Vstupní modlitba

Všemohoucí Bože, přispěj nám svou mocí na pomoc a dej nám sílu překonávat překážky, které nám staví do cesty naše hříchy, ať v nás tvá milost může účinněji působit. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.