Pátek po 1. neděli adventní

Úryvek z Bible

(Mt 9,27-31)

Za Ježíšem šli dva slepci a hlasitě volali: „Synu Davidův, smiluj se nad námi!“ Jak vešel do domu, přišli ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: „Věříte, že mám takovou moc?“ Odpověděli mu: „Ano, Pane.“ Dotkl se tedy jejich očí a řekl: „Ať se vám stane, jak věříte.“ I otevřely se jim oči. Ježíš jim důrazně nařídil: „Ale ať se to nikdo nedoví!“ Oni však odešli a rozhlásili to po celém tom kraji.

Zamyšlení

Milí přátelé, dovolte mi prosím, abych se s vámi podělil o příběh pacienta, který se mi do paměti vryl nejhlouběji. Asi před 25 lety jsem pracoval na chirurgické klinice v Pardubicích. Tehdy jeden mladý muž, student Univerzity Pardubice, říkejme mu třeba Marek, řezal dříví na okružní pile. Jedno z polen se vymrštilo a udeřilo jej do čela. Marek byl přivezen na urgentní příjem chirurgické kliniky ve vážném stavu a po krátké době začal ztrácet vědomí. Bylo nutné jej uvést do umělého spánku a napojit na ventilátor. Po přijetí na oddělení ARO byla diagnostikována mnohočetná, poměrně velká ložiska pohmoždění mozku. Stav se v této situaci zdál beznadějný. Prognóza hovořila o tom, že je malá naděje na přežití a pokud přežije, bude mít jistě doživotní a závažné následky. Jeho věřící rodiče vyvinuli enormní snahu syna zachránit. Vedle intervencí u primáře neurochirurgického oddělení kontaktovali místního pana faráře. Ten za jeho uzdravení organizoval četné společné modlitby a v kostele se konaly s týmž úmyslem mše svaté. Jedné z nich jsem se zúčastnil také. Marek byl dva týdny v umělém spánku. Náhle se jeho stav začal překvapivě lepšit, začal dýchat sám, až byl nakonec od ventilátoru zcela odpojen. Dalším překvapením pro všechny bylo to, že Marek bez poruchy hýbal všemi končetinami. Po následné stabilizaci stavu byl přeložen na chirurgickou jednotku intenzivní péče, kde jsem měl možnost se o něj starat. Když

jsme pak Markovi odstranili tracheostomii a zjistili jsme, že i jeho mentální funkce jsou zcela neporušeny a že komunikuje normálně, téměř jsme tomu nemohli uvěřit. Marek se velmi rychle zotavoval, až se nakonec úplně uzdravil. A nejen to! Úspěšně dokončil studia na univerzitě, obhájil doktorské studium, oženil se a má tři zdravé děti. Markovo uzdravení pro mne zůstává i po 25 letech zázrakem.

Moje životní zkušenost je taková, že pokud našeho Pána o něco v modlitbě upřímně prosíme, vždy nám vyhoví. Není to však hned. Musíme věřit a vytrvalým úsilím a modlitbou si to musíme zasloužit.

Ve zmiňované části Matoušova evangelia pokřikují dva slepci na Ježíše a žádají, aby je vyléčil. Ten na ně nejprve nedbá a jde dál. Když za ním dojdou do domu a on vidí, že skutečně věří, tak je uzdraví. Stejně tak v našem příběhu není Marek uzdraven ihned. Je uzdraven až po delší době, kdy Ježíš vidí vynaložené úsilí rodičů a celé farnosti během bohoslužeb a modliteb.

(Autor zamyšlení: Vladimír Červinka )

Vstupní modlitba

Všemohoucí Bože, přispěj nám svou mocí na pomoc: vytrhni nás z nebezpečí, které nám hrozí pro naše hříchy, vysvoboď nás a zachraň nás. Prosíme o to skrze tvého Syna, Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků. Amen.