Proběhlo diecézní setkání dětí

Fotogalerie

Adalbertinum a přilehlý kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové se v sobotu 18. května naplnil radostí, nadšením a dětským smíchem. Konalo se tu totiž Diecézní setkání dětí, kterého se letos zúčastnilo přes dvě stovky dětí a na padesát dospělých. Touto akcí jsme se i Královéhradecká diecéze  připojila k Celosvětovému dni dětí, který vyhlásil na tyto dny papež František.

Letošním tématem byla modlitba, které nás provázela na každém kroku, po celý den. Setkání začalo ráno v kostele, kde jsme přivítali vzácnou a milou návštěvu otce biskupa Jana, který děti pozdravil, povzbudil je svým slovem a na závěr všem přítomným požehnal.  Svůj pohled na modlitbu přidal také generální vikář Jan Paseka a celý den s námi strávil také biskupský vikář pro pastoraci a školství Prokop Brož. Všichni tři hosté od dětí dostali čerstvě zasazenou slunečnici, o kterou mohou pečovat a radovat se z jejího květu.

Po tomto úvodu a přivítání začala první část programu. Všechny děti dostaly svého průvodce a vydaly se na tyto čtyři stanoviště:

Žalmy jako zrcadlo pro pohled do naší duše

Zde se děti seznámily se žalmy jako s knihou modliteb, kde mohou nalézt radost, touhu po Bohu, vnímání sebe sama, pocit štěstí a odevzdanosti. Je to možnost, jak mluvit s Bohem, jak najít odpovědi na svoje otázky. Každý si tak vybral jeden žalm, který se mu stal momentálním pohledem do duše a pomocí rytmickou nástrojů a svého hlasu jej mohl společně s ostatními sdělit Bohu.

 Modli se a pracuj aneb lidská duše jako zahrádka

Modlitba je práci velmi podobná, protože lidskou duši si můžeme představit jako zahrádku, kterou máme každý v sobě. Jistě bude vypadat jinak ta, které věnujeme čas a práci, a jinak ta, do níž její majitel nikdy nevstoupil. A co se stane, když v ní navíc uděláme místo pro Boží působení? To se teprve dějí věci… Na tomto stanovišti měly děti příležitost si to vyzkoušet zcela konkrétně – sázením slunečnic, které si většina z nich odvezla domů, aby jim věnovala čas a svoji péči a radovala se z ní.

Žehnání – dobro, které je větší než já

Že žehnat může každý, si vyzkoušely děti na dalším programu. Byla to jedinečná výzva, protože, k tomu bylo potřeba vystoupit po schodech do výšin. Nejprve na ochoz kostela a pak ještě výš až na kostelní věž. Z ní mohly děti předat požehnání, které ráno obdržely od otce biskupa Jana, dál lidem v Hradci Králové, v okolních městech až do svého města, ze kterého přijely.

Modlitba všemi smysly a průvodce tichem

Po všech aktivitách přišel prostor pro zklidnění, ticho a imaginaci. Program všemi smysly nabídl všem zúčastněním prostor pro vytvoření si obrazů ve své mysli – obrazů přírody, kterou můžeme obdivovat, chválit, a která nás dovede k myšlence, že nejsme na světe sami, že nejsme sami na své těžkosti, ale i radosti, že je tu Někdo, kdo nás má rád naprosto bezpodmínečnou láskou, a že nás nikdy neopustí

Odpolední program se nesl v duchu chval a tvoření. Kostelem Nanebevzetí Panny Marie se tak rozléhaly zpěvy o Králi, který vládne a který nás má rád, o síle, kterou má a kterou nám dává, apod. Radost a nadšení strhlo naprosto každého, nebyl snad nikdo, kdo by se alespoň na chvíli nehoupal do rytmu hudby a netleskal s rukama nad hlavou. Během odpoledne také vznikly nádherné společné výtvory – kříž z mozaiky, srdce s růží z ubrousků, vlaštovky v barvách duchy, které v sobě skrývaly dětské prosby, podsedáky, na které se mohlo malovat, a mohl na nich vzniknout jakýkoli obraz, který vycházel z inspirace dnešního dne.

Na úplný konec jsme se všichni sešli před oltářem -  dospělí uprostřed a děti kolem nich. Se zdviženýma rukama za doprovodu písně a hudebních nástrojů žehnaly děti dospělým. Byla to dojemná chvíle, při které jen málo očí zůstalo bez slz.

Za katechetické a pedagogické centrum bychom chtěli poděkovat všem dětem, které přijely, všem dospělým, kteří je doprovázeli, a věnovali jim svůj volný čas. Vám patří veliké díky!

Děkujeme velice otci biskupovi Janovi, generálnímu vikáři Janu Pasekovi a vikáři pro pastoraci a školství Prokopu Brožovi, že tu byli s námi, že nás doprovázeli modlitbami, ale také trpělivostí a ochotou.

A děkujeme také všem, kteří nám pomáhali s přípravou a organizací.

Těšíme se na vás na všechny na dalším diecézním setkání dětí.

Markéta Rumpíková