Poslání
Jedná se o sbor kněží, kteří jsou jakoby senátem biskupa, zastupujícím kněžstvo, kterému přísluší podle ustanovení práva pomáhat biskupovi v řízení diecéze, aby se co nejúčinněji podporoval pastorační prospěch části Božího lidu svěřené biskupovi (srov. kán. 495 nn CIC).
Kněžská rada má pouze poradní hlas, nestanoví-li právo jinak (kán. 500, §2 CIC).
Ilustrační foto - kněží v katedrále Svatého Ducha
Až po projednání v kněžské radě může diecézní biskup:
- svolat diecézní synodu (kán. 461, §1 CIC);
- zřizovat či rušit farnost, nebo ji značně měnit (kán. 515, §2 CIC);
- stanovit předpisy o „štolových odměnách“ (kán. 531 CIC);
- rozhodnout o ustanovení pastoračních rad farností (kán. 536 CIC);
- dát souhlas ke stavbě kostela (kán. 1215, §2 CIC);
- přenechat kostel profánním účelům (kán. 1222, §2 CIC);
- stanovit sbírky a příspěvky na potřeby diecéze (kán. 1263 CIC).
Kněžská rada jmenuje na návrh diecézního biskupa skupinu farářů (natrvalo); se dvěma z nich diecézní biskup projednává důvody odvolání farářů (kán. 1742, §1 CIC). Se dvěma faráři z této skupiny jmenované kněžskou radou diecézní biskup rovněž zváží důvody pro nebo proti přeložení farářů (kán. 1750 CIC).