Historie knihovny
Biskupská knihovna Biskupství královéhradeckého byla založena r. 1812. Tehdy se designovaný arcibiskup olomoucký a 15. královéhradecký sídelní biskup Maria Tadeáš říšský hrabě von Trautmannsdorf-Weinsberg rozhodl věnovat část své privátní bibliotéky Biskupství královéhradeckému, aby tak přispěl v duchu osvícenských tradic k prohlubování vzdělanosti diecézního kléru, především alumnů jím založeného Teologického institutu.
Jeho nástupce, biskup Alois Josef hrabě Kolowrat-Krakowský tento základ úspěšně rozvíjel jak vlastními příspěvky do knihovního fondu, tak stanovením zásad pro využívání bibliotéky odbornou veřejností. Knihovna se z větší části nacházela v prvním patře severního křídla biskupské rezidence, kde zabírala tři místnosti hned za kaplí. Menší část byla umístěna v jižním křídle.
Mezi čtenáři lze nalézt jména osob svým věhlasem přesahujících zdejší region. Za všechny lze jmenovat alespoň významného bohemistu a profesora češtiny na Teologickém institutu Josefa Liboslava Zieglera či kanovníka zdejší kapituly a malíře Jana Venuta.
Po roce 1881 se knihovna přičiněním 18. královéhradeckého biskupa dr. Josefa Jana Evangelisty Haise přestěhovala do nově vystavěného západního křídla a byla doplněna o některý další mobiliář. Poslední doložená výpůjčka byla realizována 10. ledna 1901.
V časech sedisvakance (1956-1989) byla knihovna zásluhou konzistorního rady F. Peciny nově zkatalogizována a čas od času z ní byly některé knihy neoficiálně půjčovány.
Za působení 23. královéhradeckého biskupa ThLic. Karla Otčenáška (1989/90-1998) bylo rozhodnuto knihovnu obnovit a zřídit pro ni další pracoviště s depozitářem. Volba padla na tzv. sallu terrenu, původně zahradní stavbu uvnitř areálu bývalé jezuitské koleje, kterou Biskupství královéhradecké získalo do vlastnictví v r. 1993. Oprava té části rozsáhlého kolejního komplexu, v níž se nacházela i budova budoucí knihovny, byla však pro nedostatek financí pozastavena.
Na příkaz 24. sídelního biskupa královéhradeckého, ThLic. Dominika Duky OP (1998-2010) byl původní projekt pozměněn a knihovna pojata více velkoryse, aby bylo možné navázat na její původní poslání a poskytovat služby odborné veřejnosti. Oprava zbytku koleje včetně sally terreny byla dokončena v roce 2000.
Téhož roku bylo také náležitě upraveno postavení Biskupské knihovny schválením jejího statutu a začleněním do organizační struktury Biskupství královéhradeckého.
Dne 30. září 2002 na svátek sv. Jeronýma se konal slavnostní akt otevření knihovny pro veřejnost a 7. října 2002 proběhl na novém pracovišti první výpůjční den.
Od roku 1998 zastával funkci vedoucího knihovny PhDr. Petr Adam, Fam. OT. Především díky jeho velkému úsilí, získala knihovna svou současnou funkční, ale i fyzickou podobu podle jeho oblíbeného bonmotu: "Mnohé zámky mají své knihovny, naše knihovna má svůj zámek."
