Pastýřský list k Novému roku 2008

Uvádím tato slova, abych připomněl naléhavost našeho úkolu v dnešním tápajícím světě. Více jak polovina našich spoluobčanů byla pokřtěna v naší církvi, ale bohužel více jak polovina z nich o tom neví nebo se tváří, že o tom neví. Jsou tu však také ti, kteří pokřtěni nejsou. Náš úkol je jít do celého světa, ke všem lidem. Jan Pavel II. hovořil o nové evangelizaci. Má-li být nová, pak musí používat nových prostředků a metod. Nemůže také probíhat pouze v uzavřených prostorách našich kostelů. Jaké jsou nové prostředky, které se nám nabízejí? Informační tabule na našich kostelích, otevření kostelů v určitý vymezený čas, pozvání na komentovanou prohlídku kostela, koncert doprovázený slovem. Je to také možnost nabídky Katolického týdeníku či IKD nebo jiného náboženského časopisu či knihy nemocným, osamělým, hledajícím. Prezentace nových publikací a knih v rámci farního dne, výstava ze života církve či farnosti ve spolupráci s nakladatelstvím náboženské literatury, s redakcí časopisu nebo s autorem díla. Představení života a práce farní, či oblastní charity spolu s kulturním programem. Patří sem i lednová Tříkrálová sbírka. Začít s vydáváním farního věstníku nebo prezentací na vlastních webových stránkách o životě církve a farnosti. Neopomenout pozvat spoluobčany na oslavu Vánoc, Velikonoc, pouti či posvícení. Věřím, že vaše tvůrčí představivost je bohatší než moje.

V půli noci jsem děkoval za minulý rok 2007 a vyprošoval požehnání v poutním kostele Navštívení Panny Marie ve Vítězné – Kocléřově, který se nachází severně od Lesa Království v krkonošském podhůří nedaleko od Dvora Králové nad Labem. Počátky poutního místa nás vedou k revolučnímu roku 1848 a hovoří o uzdravení slepé paní Anny Tomaschové. Kéž by tak Bůh na přímluvu Panny Marie obdařil duchovním zrakem také nás.

Do nového roku vstupuje naše katedrála po důkladné opravě interiéru, rekonstrukci oken a nové výmalbě díky podpoře Ministerstva kultury ČR, Magistrátu města a Krajského úřadu v Hradci Králové. Přijměme toto, drazí diecezáni a farníci, jako symbolický dar vašim kostelům a kaplím, jako určitou splátku za vaši pomoc při sbírkách na potřeby diecéze.

Vstupuji do desátého roku služby vašeho biskupa. Je to desátý novoroční pastýřský list, který vám adresuji. S vděčností a radostí mohu sdělit, že slib Otci arcibiskupovi Karlovi a vám jsme společně díky vám a mým spolupracovníkům splnili. Konečně je pro kněze otevřen „domov pokojného stáří“ v  domě Na Kropáčce rekonstruovaném nákladem 35 mil. Kč.

Jaké úkoly na nás čekají? S naší vírou a národní kulturou je také spojen Velehrad našich věrozvěstů svatých Cyrila a Metoděje. Letošní velehradskou pouť s námi bude slavit nově ustanovený kardinál Giovanni Coppa, který s námi v loňském roce slavil 10. výročí návštěvy Jana Pavla II. v Hradci Králové. O slavnosti sv. Václava chceme uvítat v naší vlasti Svatého otce Benedikta XVI., abychom uzavřeli vzpomínku 1 100. výročí narození knížete a dědice naší země, s kterým můžeme také oslavit 90. výročí obnovení suverenity našeho státu, kterým se stala Československá republika v roce 1918. Za dobu své existence byla tato republika po 46 let zbavena suverenity a její občané svobody a demokracie. Byla to léta, ve kterých se usilovalo o úplnou likvidaci naší církve. Rok 2008 je také rokem tzv. osudových osmiček – v našem novodobém národním životě jsou to léta: 1918, 1938, 1948, 1968. Jsou to léta radostných nadějí, ale také data naplněná zklamáním, bolestí rezignací a zradou. Jak se prolínají dobro a zlo, skepse a víra, zrada a oběť, jak hluboce tato data zasáhla do života naší společnosti. Jak zranila, ale také rozdělila naše rodiny. Mysleme na oběti zmíněných událostí, ale také poděkujme za statečnost a pevnou víru těch, kteří nezradili. Ochrana a záchrana rodiny nemůže být pouhou sociální otázkou, ale programem, který musí vrůstat do našich modliteb a celého zákonodárství. Vzájemná láska, úcta a věrnost byly sloupy manželství, z kterých vyrostl nový život a manželská i duchovní povolání. Obojí povolání naše církev a národ potřebují ke svému životu a rozvoji. Silueta vévody České země na koni však byla vždy zdrojem útěchy a naděje. K jeho pomníku směřovaly naše kroky v těžkých i bolestných chvílích našeho národa. Tam zaznělo v listopadových dnech roku 1989 poselství kardinála Tomáška a na přímluvu sv. Anežky Přemyslovny se znovu vrátila svoboda do naší země.