Diecézní centrum pro mládež - Synoda mladých

Mladí jsou v každém společenství pokladem, který je třeba objevit, je třeba mladým dopřát prostor a věnovat čas. 

Církev, v níž se coby Kristově těle spojují nejen mladí, ale mladí i s dalšími skupinami a generacemi, má v sobě ohromný náboj, sílu a energii, jež v synodě chceme (znovu)objevit a uvést do života. Je to síla a energie, jež nám dává Duch Svatý. Synodalita je právě život církve v síle Ducha Svatého, kterému svěřujeme utváření vztahů mezi lidmi a Bohem. Duch Svatý v prostoru mezilidských vztahů a lidských příběhů rozdává dary a obdarovává lidi, aby církev svou životní sílu neztrácela, ale naopak rozdávala dál. V předávání této síly Kristova Ducha spočívá misijní dílo církve. V synodě mladých chceme proto objevovat v reálných vztazích a konkrétních příbězích prostor, do něhož Duch přináší svůj život, radost, sílu, své plány, povolání, charismata, přichází zahřát, co je zkřehlé, uzdravovat nemocné, hojit zraněné, narovnávat pokřivené...

Jsme vděční za vše, co se v tomto smyslu již desítky let děje na Vesmíru. Nyní Tomáš, předtím Pavel a všichni, kdo byli a jsou v týmu, velmi dobře zakusili a poznali, co je to synodalita: lidsky vlastně náročný způsob, jak citlivě ke každému příchozímu přistupovat s nasloucháním, empatií, v duchu služby. A protože jde o reálný svět lidí, často tam vznikají napnelismy, pnutí, konflikty, jež se snažíme nejen řešit, ale též číst jako slova, která se učíme formulovat v modlitbě, ve svědectví, v Duchu. Konkrétní činy a Slovo provází život Vesmíru každý den. Všichni tam vytváří společně – každý na svém místě – společenství Vesmíru, různě se tam popisují plakáty, do zdí, do srdcí lidí se vpisují příběhy ... a toto společenství, které putuje časem, píše také svůj příběh. Nakonec i celá církev je podobné společenství, jen mnohem a mnohem větší, se svým Pánem putuje časem, utváří dějiny, ovlivňuje lidské příběhy, v níž se proměňují lidská srdce. Co je to za sílu, která nikdy nepřestává (1 Kor 13,8), církví coby Kristovým tělem koluje jako životodárná krev (Jan 6,53) a zvedne učedníky ještě v noci, aby se vrátili k celému společenství apoštolů (Lk 24,33)?
Synodalita je církev, jejíž lidství je okysličováno touto silou. A tak se církev na cestě (synhodos), v reálném čase a prostoru, utváří ve svém lidství právě touto silou (milostí).

Bude nám ctí, když spolu s vámi budeme moci i ve vašich společenstvích tuto sílu objevovat a dávat jí prostor i čas. 😊

P. ThLic. Prokop Brož, Th.D., biskupský vikář pro pastoraci a školství