Rozhovor s Holubem Evženem
1. 4. 2024
Na Diecézním centru pro mládež v Hradci Králové již nějakou dobu působí plyšový Holub Evžen, který společně s kolegy z DCM jezdí na akce, které pořádají. Jelikož začal být více a více oblíbeným maskotem, tak jsme se ho, jako správné celebrity, zeptali na pár otázek.
Máte nějakou rodinu?
Moje rodina je nespočetně velká. Všude, kam se podíváte, mám příbuzné. Ta moje nejbližší však není z tohoto světa.
Jak jste se dostal na DCM?
Minulí kolegové DCM každý den pozorovali z okna kanceláře holubí život a bylo jim smutno, že nemají mezi sebou žádného člena z holubího světa, a tak si koupili mě. Nějaký čas jsem pozoroval jejich práci z povzdálí. Postupem času mě začali brát na různé akce. Až z toho vzešlo, že si mě mládež velmi oblíbila, a tak jsem se stal jejich maskotem.
Jací jsou kolegové na DCM?
Jako maskot vidím, že je jejich práce velmi pestrá, náročná, a tak jsem rád, že jim můžu s plno věcma píchnout. Aktuálně na DCM působí Klárka, Joska, Verča, Lucka, Jindra a o. Tomáš. Jsou to milí a přátelští lidé, kteří se nebojí žádné výzvy a vše vykonávají s láskou a radostí.
Proč jste si zrovna vybral královéhradeckou diecézi?
Mám to tu rád. Žijí tu skvělí lidé, kteří jsou nadšení pro dobré věci. Jejich každodenní nasazení pro život mě nabíjí optimismem a radostí a to je moc důležité pro nás všechny. Též miluji hory. Na Sněžku jsem si zalétl již několikrát. Panečku, ten výhled je přímo boží! Odpočinek trávím většinou v nížinách okolo Hradce Králové. Přes léto tam sluníčko pěkně pálí. To mám rád.
Máte nějakou spojitost s biskupem Tomášem Holubem?
Nikoliv, podobnost s mým jménem je čistě náhodná.
Jakou roli plníte na DCM?
Na DCM strkám prsty do všeho a všude musím být. Jsem tu taková opora pro všechny. Moc si to užívám. Kolegové mě rádi využívají jako pomůcku na různých setkáních a při různých programech. Např. když chtějí, aby mluvil pouze jeden ve skupince, tak mluví pouze ten, kdo má holuba. Postupně si mě všichni předávají. A funguje to. Mluví vždy jen jeden člověk a nepřekřikujeme se.
Jak dlouho se zdržíte na DCM?
Na DCM vidím spoustu práce, tudíž myslím, že dlouho. Vše ale bude záležet na Božích plánech, proto nedokážu říct přesný čas. Jsem zde však nadšený, tak doufám, že se tu ještě zdržím.
Kde vás můžeme potkat?
V podstatě kdekoliv. S kolegy jezdíme nejčastěji na DCŽM Vesmír, kde pravidelně vytváříme programy pro mládež, jako jsou animátorské kurzy, setkání pro vikariátní kaplany a zástupce, a další akce. Na národní úrovni mě můžete potkat zasedáních Sekce pro mládež. Účastním se též celostátních a celosvětových setkání mládeže. Na delší cestu jsem se naposledy proletěl do Lisabonu na světové dny mládeže s papežem. To byla jízda! Mohlo by se proto říct, že mě potkáte všude tam, kde je mládež.
Jak jste si oblíbil mládež v královéhradecké diecézi?
Nejčastěji však trávím čas s mládeží královéhradecké diecéze. Diecézní centrum pro mládež, jak už z názvu vypovídá, se přímo podílí na pastoraci mládeže. Jsem nadšený, že můžu poznávat ty úžasné lidičky v naší diecézi, jak jsou zapálení pro Pána Boha. Jsem moc vděčný za všechny společné chvíle, které spolu trávíme. Oblíbil jsem si je opravdu hodně.
Jak si myslíte, že si oni oblíbili vás?
Na tuhle otázku nedokážu poskytnout objektivní odpověď. Zeptejte se především jich. Avšak z reakcí, které dostávám, se domnívám, že mě mají rádi tak, jako já je. A já je naprosto zbožňuji. S některými se ale neznám osobně, a tak je možné, že ke mně nemají žádný vztah. Věřím, že pokud se někdy potkáme, staneme se blízkými přáteli. Na to se moc těším, proto mě neváhejte kdykoliv oslovit. Rád se s Vámi zapovídám, vrkůůůů. 😊
Co chystáte do budoucna?
Mám v režii s kolegy z DCM a DCŽM spoustu skvělých akcí, na které bych Vás rád pozval. Především to jsou akce na Diecézním centru života mládeže Vesmír. O letních prázdninách nás čekají tematické týdny jako je taneční týden, offline týden, hudební týden, týden identity, sportovní týden. V srpnu od 12. do 17. 8. 2024 se uskuteční Celostátní setkání animátorů v Kroměříži.
Nad čím si aktuálně lámete hlavu?
Aktuálně si lámu hlavu nad tím, jak více přiblížit mladým Pána Ježíše. Jak je pozvat do společenství, kde se společně můžeme sdílet o víře, o životě, vzájemně se podporovat a kráčet na cestě za ním. Tíží mě, že v naší společnosti je plno úžasných mladých, kteří ale z nějakého důvodu prozatím neobjevili krásu a radost ze života. Přál bych si, kdyby se mi je podařilo oslovit a přitáhnout blíž k Ježíši.
Máte na svědomí i synodu mládeže v naší diecézi?
Musím být u všeho, tudíž i na této aktivitě spolupracuji. Nejprve však chci vyzdvihnout o. Prokopa Brože, který je takový otec naší synody, plně se jí věnuje a vytváří prostor pro fungování. Postupně jak synoda probíhá, tak se ke mně dostávají různé zkušenosti a nejsou vůbec špatné! Mám radost, že synoda pomáhá mladým se společně sdílet o jejich životech, o těch radostnějších ale i o těch bolestnějších věcech. Vidím v tom velký smysl, že nemusíme nést tíhu našich životů sami, ale můžeme se vzájemně podporovat a obohacovat. To je velká pomoc v dnešní době.
Poznávají vás lidé na ulici?
Často se stane, že si lidé myslí, že jsem úplně obyčejný holub a trochu se vylekají. Jakmile ale zjistí, že jsem plyšový, rozradostní se a ptají se na můj příběh. Vzpomínám si, jak jsme šli jednou s kolegy z DCM do muzea a paní na pokladně se tak vylekala, až málem utekla. Avšak když zjistila, že jsem zcela neškodný, moc pěkně jsme si popovídali.
Děkujeme za milý rozhovor a přejeme plno nadšení do služby mládeži královéhradecké diecéze.
